OÁZA Mníšek pod Brdy, z.s.

aneb co prožívám když čtu tuto kapitolu?

(5. a 8. večer diskusního cyklu Světozor, 25.11.2013 a 31.3.2014)

Tento Světozor byl zaměřený na emoce místo argumentů. Pod vedením Míry S. jsme si mohli vyzkoušet, jak lze využít příběhů k objevování sebe sama. Nešlo tentokrát tolik o „přednášku“ a diskusi, jako spíš o společné prožívání. Přístup byl volně inspirován MUDr. Prokopem Remešem.

Večer 25.11.2013

Ještě před naším setkáním si každý z účastníků vybral jednu kapitolu z Bible, která na něj obzvláště CITOVĚ působí. Mělo jít o příběh. Na začátku večera jsme si jeden z příběhů anonymně vylosovali (O marnotratném synu, Lk 15:11-32) a několikrát jsme ho nahlas přečetli. Po chvíli ticha k zamyšlení jsme se pak bavili o tom, jaké pocity v nás vyvolávají jednotlivé pasáže, do které z postav se dovedeme vcítit snadno a do které jen obtížně. Pokusili jsme se příběhem zabývat z hlediska emocí a životních souvislostí každého z naší skupinky, tedy ne jen toho, čí úryvek to byl.

Tento večer byl víc osobní než ty předchozí a byl hodně ovlivněný tím, co jsme byli schopni sami vytvořit, co jsme si dovolili, jak jsme se dovedli respektovat. Ukázalo se, že pro mnohé z nás není snadné povznést se nad racionální vnímání textu, uvědomit si své vlastní pocity z něj a jednoduchými slovy je popsat. Nakonec se nám to ale vesměs povedlo (díky neustávající podpoře moderátora Míry). Získali jsme tak velmi cennou zkušenost osobní a také jsme měli výjimečnou možnost sdílet své emoce a životní zkušenosti s přáteli. Světozor tím nabral nejen duchovní a intelektuální rozměr sbližování, ale i citový a přátelský.

Večer 31.3.2014

Tentokrát nám Míra vybral velikonoční téma – Ukřižování Ježíše (Jan 19:17-42). Zdálo se nám některým dost těžké. Jednak svým smutným obsahem (i když známe pokračování a víme, že smutný konec v sobě zároveň obsahuje zárodek nové naděje), ale také svou formou. Tento příběh je totiž psaný velice věcně, faktograficky, bez popisu prožívaných emocí. A my jsme se přece chtěli zaměřit právě na city, které v nás příběh vyvolává. V přečtené kapitole nebyly žádné jednotící emoce a tak se stalo, že se naše povídání rozjelo na všechny strany. Někdo mluvil o smrti blízkých, jiný o hledání lásky, další zase o vůni kadidel a meditaci nad pravoslavnými ikonami. Nakonec z toho byl opět velice příjemný večer, kde jsme své přátele i sebe sama blíže poznali z jiné strany.

Další literatura:

• MUDr. Mgr. Prokop Remeš – Hagioterapie.

aneb kterak moudře spravovat tuto zemi?

(4. večer diskusního cyklu Světozor, 29.10.2013)

V tento večer jsme rozvíjeli spontánní nápad, provést na Světozoru krátkou reflexi proběhnuvších parlamentních voleb. Mnozí v politice postrádáme čestnost, pokoru, … (všechny body přikázání). Dále bychom chtěli hovořit i o poslání spravovat svěřený majetek (zemi) a o odpovědnosti za potřebné… Kolik politiků si tuto závažnost uvědomuje? Dále o vizi do budoucna, ve spojení politika a Bůh.

Inspirací k nastartování diskuse nám byl předvolební rozhovor s Tomášem Halíkem pod názvem „Čekají nás nejdůležitější volby od pádu komunismu“, který pro nás objevila Saša.

Následují další poznámky z diskuse.

Vláda v zemi
• vize, zralost, demokracie, byrokracie
• sponzoři, organizovaný zločin, federace, globalizace

Námitka: kriminalizace politiky je mediální bublina. Ve srovnání s nekompetentností a nedostatkem elánu či vize je organizovaný zločin opravdu marginální.

Co nám schází:

• Aby pro všechny platilo desatero.
• Duchovní pohled na stav a vývoj společnosti.
• Část společnosti, která má větší intelektuální a morální náboj, je nyní v defenzivě.
• Co nabídnout mladým lidem: „A já stále hůře nalézám argumenty, jak v nich vzbuzovat hrdost na naši zemi a současnou společnost.“
• „Ale nevybíráme anděly, chceme jen zabránit nástupu opravdu nebezpečných sil, a těm nahrávají všichni nevoliči. Je mravní povinností jít k volbám a volit rozumně a zodpovědně.“

Další „literatura“:

• Přednáška „Globální přesun moci“ od Paddyho Ashdowna na TEDu. Bývalý britský poslanec a diplomat mluví o přesunu moci směrem horizontálním (ze Západu na Východ) a vertikálním (ze států na globální společnosti), a také o globální vzájemné propojenosti.
• Indická chvála indické „měkké síly“ na TEDu. Zástupce generálního tajemníka OSN Shashi Tharoor mluví o „měkké síle“ Indie – schopnosti přitahovat jiné svou kulturou, politickými hodnotami, zahraniční politikou.
• Důvody Evropana k obdivu Číny na TEDu. Britský akademik a bývalý novinář Martin Jacques identifikuje tři základní kameny čínského vzestupu: stát postavený na civilizaci místo národnosti, koncept rasy Chan a kladný vztah společnosti ke státu.
• Čínská chvála čínské meritokracie na TEDu. Dravý šanghajský investor Eric X. Li, studovaný v Berkeley, vyzdvihuje čínský systém kariérních úředníků jako alternativu k západní demokracii.

alebo ako zmierniť chudobu bez ublíženia chudobným a vám samotným?

(3. a 7. večer diskusního cyklu Světozor, 16.7.2013 a 17.2.2014)

Účinně pomáhat vůbec není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tento Světozor jsme věnovali zamyšlení nad tím, proč je to tak komplikované a jak to tedy dělat správně.

Večer 16.7.2013

Úvodní inspiraci nám poskytly následující otázky:

1. Měli jste rádi, když Vám rodiče pomáhali? Nebo jste raději říkali: „já sám“? V jaké situaci?
2. Proč chceme my sami někomu pomáhat? Co je tím nejniternějším motivem? Čeho se snažíme při pomáhání dosáhnout?
3. Dovedete si představit, že by dobře míněná pomoc mohla někomu uškodit? Jak často to může být i sám pomáhající?
4. Měli by lidé z rozvinutého světa fungovat jako „učitelé národů“ a pomáhat lidem v chudých zemích? Co by mělo být ideálním cílem pomoci?
5. Víte, koho měl přivést k Bohu první jezuitský misionář František Xaverský, když ho vyslali do Asie?
6. Čím kromě peněz může být člověk chudý?
7. Je rozdíl v pomoci, kterou potřebuji děti z chudinské čtvrti a děti, jejichž rodina právě přišla při povodních v nepojištěném domě o všechen majetek? Kdo víc potřebuje peníze? A co víc pomůže těm druhým?
8. Myslíte si, že „…mrhat darem, nevyužít jej, …je nepěkné a nespravedlivé“? Zažili jste to už někdy? Ze které strany?
9. Dovedete si představit někoho chudšího než Vy a přitom neméně šťastného? Věříte ve šťastné lidi v Bhútánu, jedné z chudších zemí světa?

Pro účastníky Světozoru připravil Miro podklady k diskusi v PDF.

Večer 17.2.2014

Podruhé jsme se vrátili k otázkám po smyslu a vhodnosti pomáhání. Začali jsme krátkým exkursem k rozdílům v žebříčcích hodnot u tří společenských vrstev, které se hodí k pochopení zdrojů nedorozumění, když lidé ze střední třídy chtějí pomáhat chudým a bohatí to chtějí financovat.

Potom jsme se už bavili spíše o svých zkušenostech a pocitech – sami jsme si už v životě prošli nadšením i zklamáním z pomáhání druhým. Ptali jsme se, kdy to ještě má smysl, když to ten druhý třeba ani tolik neocení. Typický příklad – dvacet korun pro bezdomovce, zjevně na pivo. Jak se nenechat zneužívat? Máme za pomoc očekávat vděčnost? Pepa přišel s odpovědí, která se nám zalíbila: pomáhám tehdy, když mám z toho dobrý vlastní pocit.

Miro opět nabídl trochu vyčtené teorie:

1. Tři fáze pomáhání:
   1. úleva
   2. náprava
   3. rozvoj
2. Test, zda je vhodné poskytovat úlevu:
   1. Opravdu hrozí krize?
   2. Nakolik si za to jednotlivec může sám? (krutá láska)
   3. Dovede si onen člověk sám pomoct?
   4. Nakolik už dané osobě pomoc poskytována byla?

Literatura:
Doporučujeme tři knížky amerických autorů vydané poslední dobou na Slovensku:

• Keď pomoc škodí – Ako zmierniť chudobu bez ublíženia chudobným a vám samotným. Steve Corbet, Brian Fikkert. V prodeji i zde.

• Z bludného kruhu. Bill Baker

• Mosty z chudoby – Stratégie pre profesionálov a komunity. Ruby K.Payne, Philip DeVol, Terie Dreussi Smith