aneb co prožívám když čtu tuto kapitolu?

(5. a 8. večer diskusního cyklu Světozor, 25.11.2013 a 31.3.2014)

Tento Světozor byl zaměřený na emoce místo argumentů. Pod vedením Míry S. jsme si mohli vyzkoušet, jak lze využít příběhů k objevování sebe sama. Nešlo tentokrát tolik o „přednášku“ a diskusi, jako spíš o společné prožívání. Přístup byl volně inspirován MUDr. Prokopem Remešem.

Večer 25.11.2013

Ještě před naším setkáním si každý z účastníků vybral jednu kapitolu z Bible, která na něj obzvláště CITOVĚ působí. Mělo jít o příběh. Na začátku večera jsme si jeden z příběhů anonymně vylosovali (O marnotratném synu, Lk 15:11-32) a několikrát jsme ho nahlas přečetli. Po chvíli ticha k zamyšlení jsme se pak bavili o tom, jaké pocity v nás vyvolávají jednotlivé pasáže, do které z postav se dovedeme vcítit snadno a do které jen obtížně. Pokusili jsme se příběhem zabývat z hlediska emocí a životních souvislostí každého z naší skupinky, tedy ne jen toho, čí úryvek to byl.

Tento večer byl víc osobní než ty předchozí a byl hodně ovlivněný tím, co jsme byli schopni sami vytvořit, co jsme si dovolili, jak jsme se dovedli respektovat. Ukázalo se, že pro mnohé z nás není snadné povznést se nad racionální vnímání textu, uvědomit si své vlastní pocity z něj a jednoduchými slovy je popsat. Nakonec se nám to ale vesměs povedlo (díky neustávající podpoře moderátora Míry). Získali jsme tak velmi cennou zkušenost osobní a také jsme měli výjimečnou možnost sdílet své emoce a životní zkušenosti s přáteli. Světozor tím nabral nejen duchovní a intelektuální rozměr sbližování, ale i citový a přátelský.

Večer 31.3.2014

Tentokrát nám Míra vybral velikonoční téma – Ukřižování Ježíše (Jan 19:17-42). Zdálo se nám některým dost těžké. Jednak svým smutným obsahem (i když známe pokračování a víme, že smutný konec v sobě zároveň obsahuje zárodek nové naděje), ale také svou formou. Tento příběh je totiž psaný velice věcně, faktograficky, bez popisu prožívaných emocí. A my jsme se přece chtěli zaměřit právě na city, které v nás příběh vyvolává. V přečtené kapitole nebyly žádné jednotící emoce a tak se stalo, že se naše povídání rozjelo na všechny strany. Někdo mluvil o smrti blízkých, jiný o hledání lásky, další zase o vůni kadidel a meditaci nad pravoslavnými ikonami. Nakonec z toho byl opět velice příjemný večer, kde jsme své přátele i sebe sama blíže poznali z jiné strany.

Další literatura:

• MUDr. Mgr. Prokop Remeš – Hagioterapie.

aneb kterak moudře spravovat tuto zemi?

(4. večer diskusního cyklu Světozor, 29.10.2013)

V tento večer jsme rozvíjeli spontánní nápad, provést na Světozoru krátkou reflexi proběhnuvších parlamentních voleb. Mnozí v politice postrádáme čestnost, pokoru, … (všechny body přikázání). Dále bychom chtěli hovořit i o poslání spravovat svěřený majetek (zemi) a o odpovědnosti za potřebné… Kolik politiků si tuto závažnost uvědomuje? Dále o vizi do budoucna, ve spojení politika a Bůh.

Inspirací k nastartování diskuse nám byl předvolební rozhovor s Tomášem Halíkem pod názvem „Čekají nás nejdůležitější volby od pádu komunismu“, který pro nás objevila Saša.

Následují další poznámky z diskuse.

Vláda v zemi
• vize, zralost, demokracie, byrokracie
• sponzoři, organizovaný zločin, federace, globalizace

Námitka: kriminalizace politiky je mediální bublina. Ve srovnání s nekompetentností a nedostatkem elánu či vize je organizovaný zločin opravdu marginální.

Co nám schází:

• Aby pro všechny platilo desatero.
• Duchovní pohled na stav a vývoj společnosti.
• Část společnosti, která má větší intelektuální a morální náboj, je nyní v defenzivě.
• Co nabídnout mladým lidem: „A já stále hůře nalézám argumenty, jak v nich vzbuzovat hrdost na naši zemi a současnou společnost.“
• „Ale nevybíráme anděly, chceme jen zabránit nástupu opravdu nebezpečných sil, a těm nahrávají všichni nevoliči. Je mravní povinností jít k volbám a volit rozumně a zodpovědně.“

Další „literatura“:

• Přednáška „Globální přesun moci“ od Paddyho Ashdowna na TEDu. Bývalý britský poslanec a diplomat mluví o přesunu moci směrem horizontálním (ze Západu na Východ) a vertikálním (ze států na globální společnosti), a také o globální vzájemné propojenosti.
• Indická chvála indické „měkké síly“ na TEDu. Zástupce generálního tajemníka OSN Shashi Tharoor mluví o „měkké síle“ Indie – schopnosti přitahovat jiné svou kulturou, politickými hodnotami, zahraniční politikou.
• Důvody Evropana k obdivu Číny na TEDu. Britský akademik a bývalý novinář Martin Jacques identifikuje tři základní kameny čínského vzestupu: stát postavený na civilizaci místo národnosti, koncept rasy Chan a kladný vztah společnosti ke státu.
• Čínská chvála čínské meritokracie na TEDu. Dravý šanghajský investor Eric X. Li, studovaný v Berkeley, vyzdvihuje čínský systém kariérních úředníků jako alternativu k západní demokracii.