OÁZA Mníšek pod Brdy, z.s.

aneb jaký má rodina ještě smysl v dnešní moderní době?

(11. a 12. večer diskusního cyklu Světozor, 17.11.2014 a 24.11.2014)

Inspirací večera byla kniha s podtitulem Rodina jako sociální děloha od uznávaných českých rodinných terapeutů Vladislava Chvály a Ludmily Trapkové. Zamýšleli jsme se nad tím, jaký smysl má institut rodiny v době, kdy mnoho z jejích tradičních funkcí už plní stát nebo veřejné instituce: školy, policie, školní a podnikové jídelny, domovy důchodců, zábavní parky a televize, zájmové kroužky a sportovní oddíly. Díky tomu se rodiče mohou soustředit na to nejdůležitější – vytváření bezpečného a láskyplného domova.

Zdroje inspirace:

• Vladislav Chvála, Ludmila Trapková: Rodina jako sociální děloha – Tato kniha dává různé známé rady o výchově do uceleného rámce a vystihuje, v čem je hlavní poslání nás rodičů. Samotná kniha je dost náročným čtením, je to vlastně učebnice pro psychoterapeuty, proto doporučujeme podívat se hlavně na obrázky.
• Seksmisja – Slavná polská filmová sci-fi komedie z roku 1984, která představuje apokalyptický svět budoucnosti bez mužů. Pro naši diskusi byla velmi inspirativní scéna (00:44:00-00:49:50), zobrazující ženy – seniorky, jak dožívají svůj život osamělé a bez lásky v celách „domova důchodců“ nápadně připomínajícího vězení. Mohla by toto být budoucnost, k níž spějeme?

aneb čehože jsme to vrcholem?

(10. večer diskusního cyklu Světozor, 22.9.2014)

Tématem večera bylo zamyšlení nad tím, kam nás civilizace dovedla, jestli žijeme na vrcholu vývoje nebo v čem by mohla spočívat cesta ještě výš. Zároveň videjko, které nás inspirovalo, dává krásně do souvislostí poznatky z fyziky, chémie i přírodovědy, které jsme nabrali ještě na základce. Když to člověk vidí, žasne, jak krásně to všechno na sebe navazuje! A právě o to žasnutí se dnes chtěl Miro podělit.

Ukázalo se, že to videjko působí na každého jinak. Někomu se to zdá až moc přírodovědecké a raději by si vznik světa představoval poetičtěji. Jiní z nás jsou zase rádi, že kromě tradiční poetiky je už konečně dostupných víc a víc „přírodovědeckých“ videjí na webu, která dětem i dospělým umožňují poznávat svět zábavnější formou. A taky jsme řešili, kam se za posledních sto let ztratila úcta k učitelům a smysl pro povinnost, který prý nahrazuje smysl pro odpovědnost.

Mluvili jsme i o dopadu civilizačních vymožeností na vztahy mezi lidmi, o chatování s šedesátiletou babičkou, o hledání štěstí v prostotě a naproti tomu o dobývání Marsu.

Bavili jsme se rovněž o tom, jak je statisticky dokázáno, že se při pohledu na dnešní svět nemáme bát optimismu. Zabývali jsme se otázkou, jestli bylo indiánských obětí conquisty více než obětí druhé světové války, a přemýšleli jsme, zda jaderné zbraně působí mírotvorně. Končili jsme pátráním po tom, kdo jsou dnešní světoví vůdci a jak mluví o dobru.

Některé z odpovědí se dají najít na níže uvedených odkazech.

Video:

• David Christian: Velká historie světa – toto video inspirovalo dnešní diskusi.
• Hans a Ola Rosling: Jak si nebýt neinformovaný o světě – neuvěřitelně zábavný švédský statistik Hans Rosling a jeho syn Ola mluví o pesimizmu a neinformovanosti médií:
  »Víte, problémem není ani tak to, že by lidé nečetli a nesledovali média. Problém je v tom, že sama média neznají správnou odpověď. …většina věcí se zlepšuje. Takže když máte před sebou otázku, u níž si nejste jisti odpovědí, měli byste tipovat „je to lepší“. Jasné? Netipujte to horší.«
• Video: NEZkreslená věda s Pavlem Liškou nás zábavnou formou seznamuje s novými vědeckými poznatky o světě.
• Sugata Mitra: Vybudujme Školu v oblacích – v pozici 15:07 se mluví o tom, jak i šedesátileté babičky mohou přes internet pomáhat na dálku:
  »Vrátil jsem se do Anglie hledat britské babičky. Vylepil jsem inzeráty, ve kterých se psalo: Pokud jste britská babička, máte širokopásmové připojení k internetu a webkameru, můžete mi zdarma věnovat jednu hodinu svého času týdně? Během prvních dvou týdnů jsem jich získal 200. Znám víc britských babiček, než kdokoliv ve vesmíru. Říká se jim Granny Cloud (Obláček babiček). Granny Cloud vysedávají na internetu. Je-li dítě v nouzi, vysíláme babičku. Napojí se přes Skype a všechno vysvětlí. Sledoval jsem, jak vysílají z vesničky Diggles v severozápadní Anglii do vesničky v Tamil Nadu, v Indii, téměř 10 000 kilometrů daleko. Zvládla to jen jedním prastarým gestem. „Šššš.“ Jasné?«

Literatura:

• Emisní prospekt společnosti Google k veřejné nabídce akcií (IPO) při vstupu na burzu v roce 2004, odstavec DON’T BE EVIL: „Nebuďme zlí. Pevně věříme v to, že v dlouhodobém horizontu nám – jako akcionářům i jakýmkoli jiným způsobem – lépe poslouži společnost, která dělá pro svět dobré věci, i když si při tom necháme ujít některé krátkodobé zisky. Toto je důležitý aspekt naší kultury a široce ho sdílíme napříč společností.“
• Gilles Lipovetsky: Soumrak povinnosti, píše se zde o postmoralismu – přechodu od etiky povinnosti k etice odpovědnosti.
• OSEL: Objective Source E-Learning – internetový časopis pro popularizaci vědy.
• Indiánské historie – obsahuje souhrnnou informaci, že reálný odhad počtu indiánů PŘED příchodem bělochů je 15-20 milónů (Severní+Jižní Amerika dohromady).